MOMENTKY

Až po krk v moři

30. července 2017 v 12:49 | přeložila Severka
Před pár týdny jsem byla u moře, poprvé po asi deseti letech. Uvědomila jsem si, že jsem úplně zapomněla, jak úžasný to je, jen tak vlézt do vody a nechat se houpat oceánem. Kdybych dokázala dýchat pod vodou, šla bych prostě dál a dál, dokud by se nade mnou nezavřela hladina. A pak bych pokračovala, dokud bych nedošla do Atlantidy, kde se mají všichni dobře a nikdo nikdy neslyšel o xenofobii, korupci a agresivních feministkách.

A všimli jste si někdy, jak je koupání v moři metaforou pro život? Ze začátku je vám zima a voda kolem je studená, ale když to překonáte, zadržíte dech a ponoříte se až po bradu, najednou to vůbec není tak hrozný. A když to začnete dělat každý ráno, za pár týdnů už ani nevíte, čeho jste se vlastně na začátku tak báli.


Vymazala jsem z telefonu všechny přijatý zprávy

17. července 2017 v 21:13 | Severka
Všech 463 bůh ví kolik let starých vyznání, vzpomínek na výjimečný okamžiky a lidi, se kterými se už nikdy neuvidím.

Pořád znovu a znovu si totiž uvědomuju, jak zbytečný je shromažďovat památky. Všechno důležitý máme založený v hlavě. A pokud si na někoho nevzpomenete, jak je rok dlouhej, jakýkoli množství vzpomínkových věcí, dopisů a zpráv vám k tomu nepomůže - asi prostě ve vašem životě nebyli tak důležitý. (Tohle je taky důvod, proč neuznávám hřbitovy.)

Na chvíli mě zaplavil intenzivní pocit ztráty a paniky, že už je nikdy nedostanu zpátky... ale po pár dnech si na to ani nevzpomenu - stejně jako jsem si na ně nevzpomněla celý ta léta, co jen ležely v paměti telefonu. Naopak mě těší, když vidím tu nulu za slovem Přijaté, je to takový... čistší, jednodušší, prostý vší viny z toho, že svoji sbírku vzpomínek nenavštěvuju tak často, jak bych měla. Ať žije minimalismus.

kousek života v přítomným okamžiku z rozhledny nad Karlovými Vary

Origami apokalypsa a další události nového roku

19. května 2015 v 16:53 | Severka
Ano, záměrně píšu nového roku, protože poslední momentkový článek se tu objevil, ehm... v říjnu 2014. Jak jste se celou tu dobu měli?
Musím říct, že mou za blogovací neaktivitou stojí (kromě vždypřítomné lenosti) řítící se události reálného života. Což je vlastně velmi pozitivní důvod! Aspoň mám zatím jakous takous záruku, že se ze mě nestane asociální jezevec se spoustou virtuálních přátel (bez urážky, moji virtuální přátelé). Mezi zmíněné řítící se události patří kromě pilného studia (haha), střídání více či méně obskurních zaměstnání, pokusů o vaření, tanec, žonglování a podobné bohulibé činnosti taky... origami.
Jsem člověk, který se pro něco velmi snadno nadchne, načež ho ono nadšení zase velmi rychle přejde. Většina mých kreativních zájmů má proto krátké trvání, ale zato často zajímavé a nečekané výsledky. Tak například - pár dní poté, co jsem se (konečně) naučila skládat jeřáby, se kolegyně v práci zmínila, že má za měsíc narozeniny. A co jiného na to odpovědět, než 'Tak já ti do té doby složím tisíc jeřábů, aby se ti splnilo přání'!


Jak jsem se věnovala filatelii

13. března 2014 v 18:00 | Severka
Zdravím vás, mí drazí čtenáři!
V první řadě vám chci poděkovat za všechny milé komentáře, které jsem po tak dlouhé pauze rozhodně nečekala. Neznám lepší motivaci, než když lidi zajímá, co píšete! Za druhé musím pochválit sebe, že se snažím články psát pravidelně - zatím vychází obden - a jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží :D A za třetí se musím pochlubit, že jsem vedle blogu konečně začala obnovovat taky svůj bleší trh - tedy prodej všemožných věcí, které doma nepotřebuju, překáží mi, zakopávám o ně a vůbec tak nějak dělají čáru přes rozpočet mého minimalistického životního stylu (haha).
Zkrátka a dobře, znovu jsem rozjela svůj účet na VotočVohoz!


Zatím je tam jen pár maličkostí, ale brzy snad konečně vymyslím, jak se v našem naprosto nespolupracujícím bytě vyfotit v oblečení tak, abych byla vidět... Brzy se taky tady na blogu objeví pár nových knih, takže - knihomolové, poctivě sledujte nové články!

A teď konečně k tomu, proč je vlastně dnešní článek o filatelii...

Jak jsem fotila moravskou pohostinnost

7. března 2014 v 18:00 | Severka
Dnes tu pro vás mám zase klasickou nálož fotografických momentek, tentokrát na téma Morava.
Naše rodina tam má přátele a tak pravidelně jezdíme na všechny možné veselice. A zpátky odjíždíme nadýchaní čerstvým vzduchem, srdečnou atmosférou a - jak jinak - s krabicemi výslužky! Pro Pražáka je zkrátka návštěva moravského venkova neopakovatelný zážitek. A právě ten se vám dnes pokusím několika fotkami alespoň přiblížit. Nad vlastní zkušenost samozřejmě není! :)


Jak jsem nespadla do rýže

3. března 2014 v 22:23 | Severka
Taky se u vás v rodině říkalo o dlouho se nehlásících osobách, že 'spadly do rejže'? Ne? No nic. Cílem tohoto článku je především informovat vás, že - ač trochu se spožděním - plním svůj únorový slib vzkřísit blog!

Pod perexem najdete: mé nejnovější čmáranice / mé nejoblíbenější odkazy / pár divných obrázků a nějaký ten humor. Doufejme!

Tak tedy vzhůru do celého článku!

Šťastný Nový rok a Tumblr

11. února 2014 v 12:52 | Severka
Já vím, jdu trochu s křížkem po funuse, ale chtěla jsem vám dát vědět, že ještě žiju a taky proč teď nebloguju. A odpověď je... umění!
Po letech jsem se zase rozhodla oprášit svou dávnou vášeň - kreslení. A tentokrát pořádně - pracuju disciplinovaně každý den a s uspokojením pozoruju výsledky. Ono když se chce, všechno jde, že. Ještě ze mě bude umělec! :)
Následující obrázek (celý v celém článku) byl načmáraný asi za tři hodiny na vypůjčeném tabletu v Gimpu, inspirací byl čínský Nový rok. Najdete ho taky na mém DeviantArtu a tumblr. Ano, konečně jsem se přidala k zástupu blogerů s tumblr a nehorázně mě to baví!


Najdete tam hromadu mých obrázků a skic a vůbec - prakticky všechno, co nakreslím, se tam dříve nebo později objeví. Snažím se přidávat nové kresby každý den, tak se přijďte podívat! A v komentářích nechte svoji tumblr adresu, ať vás taky můžu navštívit :)

O líném králi, zlém dědkovi a třech sněhulácích

24. listopadu 2013 v 14:01 | Severka
Nevím, jestli si toho někdo všiml, ale už vám dlužím fotky ze sedmi představení! Nejde mi ani tak o to odškrtnout si další napsaný článek, ale hlavně o to, aby co nejvíc lidí mohlo prostřednictvím pár fotek načerpat aspoň zlomek té úžasné kreativní energie, která vytváří a pohání naše divadlo. Sice hrajeme jen jeden den v měsíci pro pár desítek dětí a rodičů, s loutkami a kulisami vyrobenými v podstatě na koleni, ale kdo někdy zažil to napjaté čekání ve tmě za oponou, radost z toho, že se publikum směje tam, kde má a vůbec všechno, co k divadlu a hraní patří - ten mi dá za pravdu, že úspěšné představení je skutečné kouzlo - a občas je to i stejně neuvěřitelné :)


Letní výletování po stopách Josefa Hlávky

20. září 2013 v 15:00 | Severka
Úspěšně redukuju svou obří fotohromadu!
Dnes vás čeká pár momentek z květnového výletu po stopách úžasného architekta a největšího českého mecenáše Josefa Hlávky. Pokud vám o něm ve škole taky nikdy neřekli, doporučuju aspoň letmo projít článek na Wikipedii. Hlávka toho za svůj život stihl tolik, že jiní lidé by při pomyšlení na to množství práce ani nevstali z postele.

Skillet - The Last Night

Pod křídly andělů

17. září 2013 v 15:00 | Severka
Tak jsem tu i s další várkou momentek (pomalu se prokopávám tou svou fotohromadou), tentokrát z březnového svěcení sochy anděla pro kostel sv. Gabriela v Praze a z dubnové návštěvy triforia (to je takový ten ochoz nahoře) chrámu sv. Víta. Většina fotek jako obvykle naprosto nesouvisí s tématem a je černobílá, ovšem pro ty, kteří vytrvají, čeká na konci přímo sladké překvapení!
Mimochodem, pro případné rýpaly připomínám, že žádnou ze svých momentek nepovažuju za umělecké dílo, ale prostě za momentku. A na všechny dávám adresu blogu proto, že se mi chce. (I když plně souhlasím s MAKY.OREL v tom, že 'některý fotky nepotřebují vodoznak autora - nebo má někdo dojem, že by tu hrůzu snad chtěl někdo ukrást?')
Pusťte se do andělů!

Skillet - Awake and Alive

 
 

Reklama